Odpovědi na otázky časopisu SVĚTLO o pražské vánoční výzdobě, číslo 1/2024.
Překvapilo vás prohlášení webu U.S. News, že je nejkrásnější zimní říše divů na světě v Praze?
Ano i ne. Překvapena jsem byla možným prolomením jisté setrvačnosti v tradičním vnímání Vídně, Salcburku, Říma, … Praha většinou patřila jen mezi prvních pět, proto mě absolutní prvenství moc potěšilo. Na druhou stranu jsem vnímala tu radost jako vzkaz, jako potvrzení jistých kroků a s velkou pokorou i vděčností jsem poslala kamsi vzhůru své poděkování.
Jak probíhají přípravy a jak dlouho trvají? Máte možnost ovlivňovat konečnou podobu výzdoby?
S oblibou říkám, že po Vánocích, před Vánoci. Většina velkých projektů začíná po skončení Vánoc, některé se řeší i v perspektivě roku. Výzdobu a provoz trhů zajišťuje společnost TAIKO a výzdobu stromu na Staroměstském náměstí THMP, se kterou jsme začali spolupracovat v roce 2020. Tehdy jsme na základě požadavku skromnější podoby stromu v době covidu mohli dostát naší představě vyzdobit strom způsobem, který odpovídal historickému prostoru. Opět se podle amerického Forbesu překvapivě umístil mezi jednadvaceti nejkrásnějšími. Později jsme rozšířili spolupráci se společností TAIKO nejen o výzdobu Staroměstského náměstí, ale otevřeli jsme společně první světelný park v ČR v Praze ve Žlutých lázních. Výzdobu ladíme kontinuálně, intenzivněji začínáme bezprostředně po velikonoční výzdobě. V rámci řízení předkládáme návrhy, ale definitivní podobu ladíme s jistou potřebnou důvěrou, čímž se nám daří zachovat jistou koncepčnost.
Vánoční výzdoba mívá pro každý rok nějaké téma. Co bylo podle vás právě z pohledu světelné výzdoby určující?
Jsem přesvědčena, že je to koncepčnost, tedy stylová soudržnost a respekt k prostředí, v podstatě základní předpoklady jakéhokoli oboru. Opět musím říct, že jsme díky zahraničnímu ocenění získali jakousi legitimní podporu pokračovat v konceptu. Moc jsem si přála udělat i v Praze po vzoru menších měst pomyslné vánoční městečko. Nestalo se tak ze dne na den, ale dnes už tu krásnou historickou atmosféru dotvářejí nazdobené tramvaje, autobusy, lodě, nazdobené popelářské vozy, lanovka na Petřín, Žluté lázně, … Do tématu letošních Vánoc se promítly výročí Popelky a pokus navodit atmosféru radosti, když se vracíme domů. Těší mě, že byla tak trochu metaforicky vyslyšena prosba, aby světla nejen rozsvěcovala, vyprávěla, ale i propojovala. Myslím, že oceněné bylo právě toto propojení na nejrůznějších úrovních.
Vy působíte i ve světě. Je nějaký rozdíl ve využití světelné výzdoby u nás a třeba v jiných částech světa?
Ano, zdobíme OC i města u nás a v Evropě. Vkus je odlišný, ať už v barevnosti nebo ve vnímání vánočních svátků a jejich symbolů. V zásadě rozhodují kulturní vzorce a tradice, které známe i z jiných oborů. Myslím, že vánočně oblečená Praha byla autentická. Jednoduchá, vznešená, ale i díky tramvajím a popelářským vozům hravá, prostě obsažná a citlivá, v celkovém dojmu přívětivá. Možná právě proto, že nepodléháme módním trendům, nevzdáváme se Vánoc v tradičním pojetí, ale vyjadřujeme se odpovídající obsažnou jednoduchostí.
Jaké vidíte další výzvy ve světě vánoční výzdoby po takovém světovém ocenění?
Moc bych si přála, aby Praha, která je pro mě jedním z nejkrásnějších měst na světě, zůstala navždy pro své návštěvníky vánoční pohádkou. Světly chceme propojovat svět dál, ať už rozšířením dalších světelných parků či originální tvorbou. Ráda bych připojila osobní přání, aby světlo ve všech svých možných významech zůstalo pro nás podstatným zdrojem radosti i naděje.