Rozhovor pro Forbes.cz, listopad 2024.
Světelné parky jste spustili teprve před třemi lety, přesto dnes tvoří významnou část vašeho byznysu. Jak firmu změnily?
Velmi. Jsme od té doby dvakrát větší. Každoročně rosteme o 25 procent, loni jsme díky světelným parkům vzrostli dokonce o 50 procent. Mívali jsme kolem padesáti zaměstnanců, dnes jich máme k šedesáti, během sezony jich bude až dvě stě a stále se potýkáme s nedostatkem. V minulosti jsme začínali městy, pak jsme se rozšířili o obchodní centra a letos budou tvořit největší část byznysu i díky zahraničí světelné parky. Poprvé jsme vystavovali v Praze ve Žlutých lázních, vloni v 7 parcích, letos chystáme patnáct. Menší část byznysu tvoří eshop a nejmenší pak prodej v kamenné prodejně u nás ve Vánočním dvoře Dobrovíz a v obchodní jednotce OC POP Tuchoměřice, další v Bratislavě.
To je docela velký skok. Jak to zvládáte?
Ano, a proto musíme provést mnoho změn napříč celou společností. Dobře převést firmu z malé na velkou bývá obecně bolestivý krok ve všech společnostech. Nemáme na vybranou, musíme nastavit procesy, a tak trochu vystavět další chod znovu.
V roce 1997 jste začínali s třímilionovým obratem. Jak váš obrat vypadal loni a co očekáváte letos?
V loňském roce jsme vzrostli ze 120 milionů na 180 milionů korun. Letos očekáváme obrat 250 milionů korun. Je to i díky tomu, že jsme se se světelnými parky vydali i do zahraničí.
Zůstaňme ještě chvíli v Česku. Letos jste v tuzemsku rozsvítili sedm parků, přičemž každý má nějaké téma. Na co se lidé mohou v parcích těšit?
Každé místo tematizujeme s ohledem na prostředí. V Praze jsme nachystali vesmírná dobrodružství s interaktivní vesmírnou stezkou, na brněnském Špilberku chceme přiblížit středověký život na hradě, tak jsme příběh zasadili do času Vánoc, industriální Dolní Vítkovice v Ostravě jsou jako stvořené pro futuristický příběh a v Pardubicích světla vypráví zimní příběh na zámku s odkazem na osobnosti či symboly města, v Příbrami dotvářejí světla atmosféru kolem rybníku Novák, v Ratměřicích se nachází Rajská zahrada a v Českém Krumlově vyprávíme o proměnách života od dob Anny Rožmberské z Rogendorfu.
Který z českých parků je pro vás nejkrásnější?
To je opravdu těžké říct, každý je jiný a jinak podmanivý. Vesmír v Praze je zajímavý přesahem a spoluprací s hvězdáři a pražským Planetáriem, Špilberk je fascinující působivou atmosférou hradu, mám ráda i Ostravu pro specifický prostor, ale velmi milé jsou i zámecké parky…
V současné době působíte i ve třinácti zahraničních zemích. Kde všude najdeme českou stopu?
Ve Francii, Belgii, Lucembursku, Rakousku, Slovensku, Irsku, Itálii, Maďarsku a Německu, kam se nám podařilo výrazně vstoupit až před dvěma lety se světelným parkem v Chemnitzu. Němci jsou totiž dost konzervativní, ale se světelnými parky jsme jim pomohli prodloužit provoz i v zimě. Zájem byl i z Chorvatska a Kanady, ale spíše z logistických důvodů jsme museli realizaci odložit.
Kterou ze zahraničních zakázek pokládáte za nejprestižnější?
Určitě zajímavé je obchodní centrum Passage du Havre, což je tak trochu obdoba pražského Slovanského domu ve středu Paříže. Francouzi jsou poměrně patrioté a výzdoba takového centra v srdci Paříže je hezký úspěch. Zajímavé jsou i parky ve Francii a Irsku.
Máte mezi světelnými parky nějakou svou srdcovku?
Určitě světelný park v maďarském Gödöllő, který je inspirovaný postavou Sisi. Park se nachází v zámku Gödöllő na předměstí Budapešti, kam se Sisi ráda uchylovala, tam jezdila na koni a tam se cítila šťastna. V Maďarsku považují Sisi za národní symbol. Když jsme park otevírali, tak jsem cítila neuvěřitelnou hrdost, což se odrazilo i na návštěvnosti, která je v Gödöllő několikrát vyšší než v Česku.
Podobnou atmosféru jsem vnímala i v Komárně, tedy slovenské části, ale jakmile jsme otevřeli výstavu, projevila zájem i maďarská strana. Výstavu jsme otevřeli v největší pevnosti v Evropě a s údivem jsme sledovali návštěvu několika televizních stanic včetně hlavní, která zařadila do hlavního vysílacího času krátkou reportáž.
Kde máte největší světelné parky?
Největší světelné parky máme v Praze, Brně a Budapešti. Prostor pražských Žlutých lázní není tak rozsáhlý, ale výstava svým tématem a pohádkovou postavou kouzelného Zvonka, který dětskýma očima přibližuje vesmírná dobrodružství, je poněkud ojedinělá. Postavu Zvonka, kterého jsem vytvořila ve své pohádce, nechávám procházet časem i prostorem se svým poselstvím. Cestuje i na brněnský Špilberk a vypráví o životě na středověkém hradě, o starých řemeslech a samozřejmě i přibližuje pověst o draku.
Jakou máte návštěvnost v Praze?
Poprvé Žluté lázně navštívilo přes sto tisíc lidí. Loni v důsledku vydatného sněžení a událostí na pražské fakultě a později i velké vody návštěvnost klesla téměř na polovinu, letos ale čísla opět rostou.
Tvoří zahraničí velkou část obratu?
Česko představuje přibližně 180 milionů korun, zahraničí 70 milionů.
Jak ke světelným parkům přistupují města?
Někteří osvícenější představitelé měst si uvědomují, že zdařilá výzdoba či světelná výstava pomáhá v rozvoji města, v návštěvnosti a jeho vyšší atraktivitě. Do míst se pak vracejí i v létě a obecně prostě lépe funguje veřejný prostor. Světelná výzdoba nemusí představovat jen „světelný smog“, ale také příležitost k společnému pobývání a někdy i zasvěcování do příběhů a tradic nenápadnou formou třeba rodinné procházky.
Co světelné parky znamenají pro vás osobně?
Pro mě je to způsob, jakým bych chtěla přispět ke kultivaci veřejného prostoru, neboť světelné výstavy vstoupily jako jistý fenomén do veřejného prostoru. Odmítám využívání technologií bez obsahu, upřednostňuji příběh nad formou. Respektuji prostor a mám ráda vznešenost a eleganci. Letos jsem měla občas problém s barvami ve vesmíru, ale kolegové hvězdáři měli radost z jisté barevné autentičnosti. Baví mě každá příležitost s přesahem do umění, literatury, historie, architektury. Mým cílem je, aby světla nejen vyprávěla, ale i propojovala místa i lidi. Těší mě rozzářené pohledy dětí, ale i dospělých. Líbí se mi, že v té malé radosti nás to v dnešní neklidné společnosti dokáže aspoň na chvíli spojit.
Jaké panují v osvětlení trendy?
Já se na trendy moc neohlížím. Trendy mohou být inspirací. Největším trendem ale podle mě je originalita a zaujatost. Vánoce by měly být přívětivé. Když vstoupím do obchodního domu, tak výzdoba by měla evokovat atmosféru Vánoc, aby se lidé cítili dobře, ve městech, aby se rádi setkávali. Preferuji sofistikovanou hravost a jednoduchost před ornamentálností. My Češi jsme poměrně konzervativní, pro nás jsou Vánoce stále nejoblíbenější v červené, zlaté a stříbrné. Ale třeba v Belgii či Francii je klidně oblíbená oranžová a černá.
A co témata parků? Plánujete něco nového?
Jistě, kdo chvíli stojí, stojí opodál… už pracujeme na dalších tématech pro příští rok, a tak trochu i formách, ale bojím se prozrazovat, abych je nezakřikla.
Kde jinde kromě světelných parků můžeme obdivovat vaše instalace?
V Česku každoročně rozzáříme asi šedesát obchodních center. Většina z nich je v Praze – Myslbek, POP Tuchoměřice, Slovanský dům, DBK, Nový Smíchov, Metropole Zličín, Galerie Nové Butovice, Novoplaza, Fenix, Bořislavka, pak v Plzni, Karlových Varech, Mostě, Děčíně, Teplicích. Naše osvětlení najdete ve třech stovkách měst. Příkladem je Kolín, Jičín, Jablonec, Liberec, Třebíč … Praha, kde máme na starosti zhruba polovinu výzdoby, včetně Václavského a Staroměstského náměstí, výzdoby tramvají, autobusů, loni i lanovku a zdobíme i popelářské vozy.
Jak byste charakterizovala vaši aktuální pozici na trhu?
V Česku existuje poměrně velká konkurence menších a větších firem, ale přizváni k VŘ býváme my a další 2 firmy, původem z Francie a Rakouska. V objemu zakázek na českém trhu jsme největší. Osvětlení prodáváme, pronajímáme, připravujeme kompletně na míru i servisujeme. To nám teď dělá i největší starosti, protože potřebujeme stále větší skladovací prostory a hodně silné personální zázemí, obojí za chodu musíme přetvářet.
Co s tím plánujete dělat?
Už přemýšlíme i o tom, že bychom částečně alokovali naše skladovací prostory i částečně výrobu do jiných regionů, např. na Moravu a Slovensko, kde se lépe hledá pracovní síla. Pokud budeme chtít růst, tak takové kroky budou nezbytné.
Je ještě něco dalšího, s čím teď bojujete?
Pokoušeli jsme se o nějaké personální změny a delegování, ale bohužel se nám tyto změny zcela nepodařily. Složitější je to i s logistikou, která bez nastavení odpovídajících procesů není zcela racionální. Velmi náročné je i z důvodu naší sezonnosti skladování. Až skončíme sezónu, čeká nás hodně rozhodování. Bohužel velký problém je v protahující se administrativě, roky čekáme na stavební povolení ke stavbě haly.
Přemýšlíte nad investorem?
Nejraději bychom zůstali sami, ale jak je náš byznys sezonní a zbytek roku je náročný na cash flow, tak takové otázky přicházejí. Děláme si průzkum třeba pro světelné parky, protože tahle část byznysu by se dala určitě lépe nastartovat s investičním kapitálem, ale nejraději bychom vše zvládli sami.
Jaká největší výzva vás teď čeká? Váš sen?
Jsme na křižovatce, kdy si musíme vyjasnit další záměry. Musíme vyhodnotit, co je rentabilní. Stejné rozpočty měst a OC, ne-li někdy i menší, neposkytují možnost dalšího rozvoje. Budeme muset rozhodnout, kam směřovat energii, protože některé zakázky přestávají dávat ekonomicky smysl. Chceme se taky více orientovat na zahraničí, protože prostor v Česku je nám už poněkud těsný a v zahraničí je to zároveň jednodušší. Soukromého dodavatele tam klidně podpoří i město, pokud přinese nějaké další hodnoty. A snem s určitou nadsázkou je rozsvítit New York!
Co plánujete příští rok?
Rozšíříme rodinu světelných parků o další země a určitě o parky v Maďarsku, Slovensku a Německu. Odmítli jsme poptávku z Kanady, protože přišla už relativně pozdě. Zároveň přemýšlíme o dalších kontinentech. Nejdřív se musíme seznámit i s legislativou a všemi podmínkami. V Evropě bychom rádi pronikli do Litvy, Lotyšska a Estonska a dalších zemí.
Vy jste původně učitelka češtiny na gymnáziu. Nechybí vám to?
Ano, někdy se mi zasteskne, ale nelituji. Mám ráda tvořivost a stále ráda přijímám další výzvy. Milovala jsem studenty a svou práci, ale tak trochu ji promítám do té své i dnes formou světelných příběhů, když chci, aby výstavy měly přesah, byly poetické a vlastně edukativní. Moc ráda bych dopsala pohádky se svým průvodcem Zvonkem pro všechna prostředí a třeba by z toho mohla vzniknout knížka. Ke svému původnímu záměru kdysi dávno se vracím i ve svých podcastech, které jsem vloni začala tvořit s odborníky z veřejného života příslovečně V dobrém světle.
Vyšlo: Forbes.cz, 25. prosince 2024.