Sloupek pro časopis PRO města a obce, prosinec 2020.
Letošní rok se sklání ve svém běhu a zvláštní pocit nenaplnění vyvolává nejedno zamyšlení. Magie čísel mluví o transformačním čase, prozření a naději. Možná v čase ohrožených samozřejmostí se vrací smysl vánoční radosti k sobě samé. Svátečnost je protknutím v čase tady a teď, radostná událost „KAIROS“ dává zapomenout na „CHRONOS“.
V době distančního života, kdy umlklo slovo, hudba i tanec, se stává světlo nejen metaforou, ale nadějí. Zpřítomňování Vánoc v našich domech i ulicích, někdy v míře bohaté, bývající až na obtíž, je letos přijímáno. Snad ještě více než kdy jindy splňuje očekávání výzdoba poetická, lyrická a něžná, neboť vrací smysl i našemu rozumovému chápání světa. Z tohoto pohledu se vlastně dlouhodobě mění nároky na výzdobu – měla by vyprávět a podmaňovat.
Vánoční výzdoba má své zákonitosti a prožívá podobný vývoj jako ostatní estetické obory. Od prvotní snahy plnit základní funkci až po touhu světelným objemem ohromit hledá své výrazové prostředky v sofistikovanějším sdělení. Hravosti, humoru a obsažnosti. Není třeba, aby postavy vánočních kompozic byly animovány, podstatnější je obsah sdělení. Neohromujeme technickou dovedností, ta je předpokladem, ale osobitostí, originalitou.
Vánoční výzdoba jako průmyslový design či podobně zaměřená tvorba dokáže uspokojit zákazníka v různých rovinách. Základní, tvořivější i té nejexkluzivnější. České prostředí je poměrně konzervativní a větší ohlas sklízí většinou tradiční tvorba a zaměření, ale to nevylučuje přítomnost i jiných atributů. Větší nároky vyžaduje exkluzivní tvorba – koncept města, výzdoba významného obchodního centra, která pak kultivuje prostředí a vyvolává případnou další poptávku.
Poetično je vyhledávanou kategorií i za hranicemi České republiky. Pohádkový svět metafor je srozumitelný bez ohledu na zeměpisnou šířku a nevyžaduje zdánlivě srozumitelný kontext. Příběhy Vánoc v českém provedení jsou dobře vnímány v celé střední Evropě. Ale doma je doma a nejkrásnější vánoční strom je ten náš, doma, na náměstí, alespoň tak to slýcháváme po slavnostním rozsvícení z různých koutů.
Mnohé stromy se letos rozsvítí samy a možná častěji, než kdy jindy se k nim budeme vydávat jako k pochodni. Výzdoba bude možná prostší, méně okázalá a animovaná, a vrátí se tak k původnímu smyslu. Světelnou výzdobou jsme propojeni se světem, ač nejcennější je pro nás srdce naší republiky, protože bychom rádi podpořili a šířili myšlenku času prozření a naděje. Ne ohromovat, ale pokorně se navrátit do světa, kde věci jsou samy pro sebe, k sobě.
Jak světit tedy nadcházející čas? Pokorně, neokázale a radostně. A z pohledu výrobce vánoční výzdoby? Přesně tak, není třeba ohromovat hmotou a objemem, naopak žádoucí je obnovit smysl světla a příběhu, jež vypráví. Světlo proti tmě, lepší zažehnout světlo než naříkat na tmu. Vánoční výzdoba mající ambice stát se více než průmyslovým designem hledá podobu sdělení, aby promluvila. I vyprávěná pohádka může kultivovat a být poetická, trendy je stále vyváženost a cit.