Návrat k sobě aneb vánoční výzdoba v covidových časech

Nároky na výzdobu ve městech se zvyšují, koncepčních výzdob přibývá

Už od doby Aristotela je předobrazem umění jako světa vytvořeného svět stvořený, jehož dynamika napětí a uvolnění zakládá i principy umělecké tvorby. Dějiny umění jsou pak svědectvím, jak se k tomuto pravidlu vztahovaly s různou mírou interpretace jednotlivé obory estetického vnímání. Některé rytmy pak najednou povstanou samy ze sebe a žijí si svým životem, než se stanou příkladem, mírou...

Nepředvídatelný rok s nadějemi i bolestmi se skláněl ke svému konci a mnohé otázky zůstaly nezodpovězeny. Smysl vánoční zvěsti jako by byl znovu objevován a člověk tápající se ptal... Ztišení mysli a pokorné naslouchání dostalo jiný význam. Potřeba přiblížit radost se stala autentičtější, udělit naději posvátnost se stala potřebou - přicházel čas Vánoc.

Mnozí představitelé obcí a měst hledali způsob, jak by se lidé konečně mohli potkat a potěšit se připomínkou života neochromeného, mnozí hledali způsob, jak protnout čas tady a teď se svátkem, výjimečností.

Vánoční výzdoba byla už většinou připravena, někde se ještě dotvářela, jinde se upravovala dle podmínek současné situace. Často s potřebou minimalizovat setkávání se upravoval provoz stánkového prodeje a podoba trhů. Rozsvícení stromu na Staroměstském náměstí bylo utajeno do poslední chvíle, přesto se i při neoznámeném rozsvícení nedalo zabránit plnému náměstí. Jinde slavnostní rozsvícení bylo natáčeno s několikadenním předstihem před oficiálním začátkem adventu. Vánoční světla se stala symbolem života a vrátila sama sobě svůj obsah.

Většina náměstí se v pozdních hodinách či brzy nad ránem proměňovala v obrázky připomínající malby Morstadtovy a okolní stavby propůjčovaly vánočním dominantám majestátní důstojnost. Pravdivost úsloví o pomyslné jednoduchosti prověřená stoletími paradoxně umocňovala dojem letošních výzdob velkých i menších měst. Světla mohou vyprávět svůj příběh, dokáží být zase symbolem a dotvořit sváteční prostor.

Mnohé se změní, požadované střídání rytmu snad přinese uvolnění, ale přirozené nové aspekty života vyvolají další potřeby. Svět vánoční výzdoby to příliš nepromění, doba covidová jen prověřila oprávněnost požadavků na vyváženost, vkus a cit. Respekt k prostředí a adekvátní volba sebevyjádření byly a zůstávají normou, možná i proto byl letošní "skromnější" strom na Staroměstském náměstí zařazen mezi 21 nejkrásnějších stromů světa a stal se přirozenou pražskou dominantou podobně jako další desítky vánočních stromů či upravených náměstí po celé republice.

Koncepčních výzdob přibývá a nároky na individuální výzdobu i ve městech se rozrůstají. Snad jsou i příležitostí k naší proměně - nesnažit se růst do nebe a zaujmout za každou cenu zbytečnou pompézností či přehnanou okázalostí. Vždyť i světla dokáží vyprávět, světlo proti tmě, světlo jako naděje... To je v našich podmínkách smysl jedné z nejstarších zpráv, na kterou možná více než kdy jindy čekáme nejen o Vánocích.

Eva Poláčková, DECOLED s.r.o.