Sloupek pro zvláštní přílohu „Vánoční výzdoba v roce 2022“ časopisu PRO města a obce, leden 2023.
S obavami jsme po čase covidové a energetické krize vyhlíželi podobu letošních Vánoc. Stejně jako život nakonec podléhala různým kulturním vzorcům a odpovídajícím přístupům, bohužel nebylo těžké, aby se neproměnila v politikum. Nakonec ostražitost nad skutečným řešením neztratila hlas a zhasnutí a omezování počtů stromků zůstalo spíš nástrojem povolebních diskusí.
Po letech, kdy se lidé v době Vánoc mohli potkávat pouze v 2m vzdálenosti venku, jsme se rozhodli uspořádat světelnou výstavu v prostoru dostatečně respektujícím možná omezení tak, jak se k tomu některé městské výzdoby přiblížily už vloni. Na 30 000 m² v prostoru Žlutých lázní v Praze se otevřela první výstava svého druhu a my jsme náš Vánoční dvůr rozšířili pro širší veřejnost a přenesli na břeh Vltavy. Připravovali jsme i alternativní zdroje, LED diody jsou energeticky nenáročné a rozhodnutí, jak a kde ušetřit, naštěstí nikdo nediktoval.
Po dvou letech se lidé mohli vrátit ve svých městech na vánoční trhy, slavnostní rozsvěcování stromů se neslo v jakémsi pocitu obnovené sounáležitosti. Na Staroměstské náměstí v Praze se vrátili turisté ze všech koutů a instalace Nebeské Vánoce s trojrozměrnými anděly inspirované myšlenkou přesahu, bez kterého nikdo z nás nepozná svou skutečnou velikost, předávají důležité poselství. Nečekat, překročit sebe sama a podat ruku všem potřebným v tichém svědectví majestátu Týnského chrámu. Je dobře, že ze srdce země letí ten vzkaz do dalších měst a obcí, na mnohých dalších náměstích znějí vánoční zpěvy těch nejmenších a jejich obsah v radosti těchto chvil zesiluje.
Některá města se svým přístupem otevírají světu, ať už jsou kdekoli, a lidé z dalekých koutů je hledají na mapě. Zájem návštěvníků zvyšuje jejich atraktivitu a podporuje místní život v mnoha ohledech. Když nemají městské koleje, oblékají do vánočního šatu autobusy a na řece protékající městem mají světelné labutě a lekníny… Mnoho měst aspiruje na český Štrasburk a mnohá se cítí půvabnější než Vídeň. Právem. Ranní tmu cestou městem prozáří kouzelná tramvaj a já se přistihnu, že rozumím té radosti dětí, jsou Vánoce.
Obavy se rozptylují, přece jen jsme zvolili světlo, světlo proti tmě, světlo jako naději našich setkání, světlo jako život. Žijeme v krásné zemi a kéž bychom zůstali tak trochu „rozsvíceni“ a vánočně naladěni i po Třech králích.