Text pro zákazníky a hosty Vánočního dvora Dobrovíz, srpen 2026.
Pohled zpět
Slavnostní rozsvícení Vánočního dvora 10. 10. 2013
Babí léto zbarvilo náš dvůr a zmizelo za střechami sousedních příbytků. Předpověď se naplňuje, a tak rozbalujeme slunečník, ač vzduchem se vznáší slova snad…
Co si vlastně přát, vzpomínám na slova Jana Skácela, harfu, darujte mi harfu. Otvíráme bránu a vítáme se s prvními hosty. Anděl na plotě se leskne místo sluníčka a dává zapomenout na jeho chybějící zář. Ten ze střechy se tiše snesl, aby ohlásil radostnou zvěst. Tu radostnou vánoční zvěst, ač třetí anděl je na cestě. Těm dvěma jsme našli jméno, žijeme přece pod křídly archanděla Michaela a archanděla Zachariela.
Ozývají se první tóny písně, která nás všechny nadnáší v poslední době, neboť i my jsme s Tomášem Klusem na cestě. Na cestě do Dvora, do Vánoc a za andělem… Jsou světelné krajiny, které známe, dívají se nám do oken nebo je potkáváme po cestě domů, ale noc má jinou mapu než den…
Snad z nějaké úcty až po dlouhé době přemítání o sv. Jeronýmovi a sv. Františkovi ozve se první cinknutí, aby snad nerušilo majestátnost Vánoc, které se pomalu snáší na náš dvůr. S ním ale i déšť a ověřujeme pravdivost nejednoho úsloví. Naštěstí každý má kousek malého nebe nad sebou a pod slunečníkem pevnou, ale jen malinkou zem, tak na dva palce, které mu soused ponechal. I takovou podobu může mít lidská pospolitost. Andělé se třepetají v závěrečné melodii a peříčka splývajíce s vodou a tiše se snáší k zemi za rozzářených dětských očí do tmy. Štěstí je vždycky tak nečekaně blízko.
Tma zahalila dvůr, ale světla prozařovala do noční oblohy hrdě svůj důvod zrození a čas se k sobě opět navrátil. Noc má jinou mapu než den. Je lemována světelnými body, čtverečky, šňůrami světel. Ze tmy se otevřely dveře a dovnitř se prodral hlas kurýra: „Tak jsme tady a přivezli jsme vám toho anděla.“