Odpovědi na otázky Madam Business (příloha Prosperity, červen 2026) a ukázka básní k rozhovoru (červenec 2026).
Rozhovor pro Madam Business, červen 2026
Vedete firmu s velkým renomé a vytváříte světelné zázraky v přírodě, městech, a nejen v České republice. Podnikáte, ale najdete čas i sama pro sebe a píšete verše, hrajete na kytaru. Cožpak se to dá stihnout?
Já myslím, že nejde o čas, ale většinou o obyčejné lidské rozhodnutí. Znám mnoho přátel, kteří jsou vynikajícími odborníky s velkou odpovědností, a právě i oni často kompenzují zátěž, stres nebo velké pracovní nároky nějakou jinou činností, například tím, že hrají ve skupinách nebo píší. Myslím, že to je něco, co se krásně doplňuje. Tyto dva světy se spolu skutečně navzájem nevylučují, naopak skvěle doplňují.
Jaký podnět vás k poezii přivedl? Souvisí s vaší původní profesí?
Já už jsem jako malá holka kolem sebe všechno proměňovala v nějaké rýmy a básničky, vedla jsem neustále takovou svou poetickou samomluvu. Později jsem ji zkultivovala do svého prvního autorského večera, který jsem měla v Divadle Viola. Pak jsem se rozhodla pro studium bohemistiky s tím, že jsem věřila svému snu. Do té doby jsem vlastně literatuře sloužila tím nejkrásnějším možným způsobem. Učila jsem své studenty milovat ji, učila jsem je číst a psát. Dodnes mám na památku schované některé sborníky z našeho tvůrčího psaní dnes třeba již známých autorů.
Neostýcháte se otevřít vrátka ke svým emocím, pocitům, snům, představám? Pokud tomu tak někdy bylo, co vám pomohlo to překonat?
Asi se nezdráhám, nemám problém dělit se o své pocity, emoce a zkušenosti. To jsem dělala vždycky. Vždy jsem byla ochotná dát sebe všanc, patří asi i k mému znamení a založení. Nebála jsem se za svými názory stát i v době, kdy to nebylo pohodlné. Na druhou stranu celoživotně tak trochu trpím nedostatkem sebedůvěry, takže i psaní je tak trochu terapie, člověk pojmenováním přijímá odpovědnost za řečené, a to je potřebné v celém životě.
A co vám poezie dává? Zklidnění, chvilky jen pro sebe samu, snižujete adrenalin a stres? Přicházíte na jiné myšlenky, odpočíváte tak?
Poezie je tvorba v tom nejširším slova smyslu, nejsou to jenom verše. Je to stav ducha a nejkrásnější poezie je ta nenapsaná. Jak řekl kdysi J. Seifert při děkovné řeči, lyrický stav ducha vrací naší civilizaci rozumovost. Jinými slovy chtěl přiblížit, že umění a poezie odpovídají na základní otázky života estetickým způsobem, zatímco filozofie na ně odpovídá rozumem. Oba ty světy tak vyjevují základní ontologické otázky, kdy svět je opravdu sám o sobě pro sebe. Obrazotvorné myšlení je důležité nejen pro umělce, je podstatné pro vnímání světa jako celku.
A jak se snoubí verše s čísly, výkazy, růstem obratu a povinnostmi patřícími k byznysu?
Čísla nejsou jenom řečí matematiky, harmonie čísel nás provází už od starověku jako určitý pohled na svět. Matematika a filozofie jsou světy, které si jsou nesmírně blízké, my jsme je od sebe oddělili až v novodobém myšlení. Čísla provázejí ty nejstarší myšlenky o tom, jak vznikl svět, ale i hudbu a poezii. Matematika je zkrátka kompozice a vstupuje do filozofie, hudby, poezie… I byznys může být tvořivý, i on má svá preludia a fugy.
Básně umocněné či ztvárněné světlem – šlo by to? Přijde nějaký takový tak trochu osobní projekt?
Poetický pohled na svět v sobě nosím a už se ho asi nezbavím. Světlo je pro mě stále velmi důležitým symbolem stvoření i poznání. Mám stále potřebu připomínat, že jít za pravým světlem s celou svou nehotovostí je stále stejně naléhavá otázka. Světlo podobně jako vzdělanost nás musí proměňovat. Vloni jsme to chtěli přiblížit Srdci Evropy a chystáme další zajímavé výstavy, kterými chci nejen osvětlovat a osvěcovat. Přiznám se, že jeden takový další hezký nápad hledá podobu ztvárnění. Ale některými výstavami si už trochu realizuji své sny, a podle přijetí je možné, že to návštěvníci poznali.
Ukázka básní k rozhovoru, červenec 2026
Přímluva
A potom ticho, jež nemlčí,
usedá do naší paměti.
Slova těžknou pod svou vahou
a není nikdo, kdo je zadrží
za našimi zdmi.
A jeho stopy nesmažeš,
i když vítr změní směr.
Koleje
Nikdy nedohlédneš
vysokou trávou
na začátek
dvou rovnoběžek
rozpínavé sluncem
Hřmot kolejnice
podobný tlukotu srdce
je směr
odkud
vyjeli jsme
Do radosti
V otevřené dlani
neseš celý svět
jen o tom nevíš
abys nezaplašil
bolest
bez které by nebyl
směr
do radosti
úplný
Teď
Věčnosti podobná vteřina
Otvírám dlaň
Rozvíráš Křídla
Žehnám
Vločka
Do bílého ticha
Je slyšet usedat čas
Jako by se vrátil
Odněkud zdaleka
A přece povědomý
Vcházíš s ním nepoznaný
s něhou slov do naděje
rozsypaných
nevíš
jestli smíš
na šňůrky dní
jak korálky
prosby zavěsit
Vyšlo: Madam Business, 6. srpna 2026.