Odpovědi pro časopis Ona, listopad 2024.

Eva Poláčková za volantem kabrioletu ve večerním světle

O lásce ke světýlkům

O cestě k podnikání

Světlo je asi tak nějak mým osudem… Podobenství o jeskyni jsem ráda přibližovala studentům přes 20 let, a když jsem se rozhodla opustit školu, což bylo pro mě nesmírně zásadní a těžké rozhodnutí, tak jsem nejprve nastudovala s kolegy v našem Vánočním dvoře divadelní hru. Možná jsem tak přenesla svou potřebu jen do veřejného prostoru, ale záhy jsem pochopila, že to nestačí. A tak první kroky byly spíš intuitivní. Kupodivu ochota naslouchat a jistá míra empatie byla dobrým předpokladem v rámci obchodních dovedností. Vloni jsem se pustila do natáčení podcastu o veřejném osvětlení se zajímavými osobnostmi z veřejného života s příslovečným jménem „V dobrém světle“.

O rodině

Firmu jsme před lety založili s manželem, ale zpočátku ji doslova z garáže budoval on. Pomáhala jsem mu vším možným způsobem, ale naplno jsem nastoupila v roce 2013 po odchodu ze školy. Pomáhal i náš syn, v 15 letech zřídil mezi prvními e-shop a posléze se vydal do Číny vyhledat našeho dodavatele. Naplno se přidal po ukončení VŠ. V roce 2022 jsme byli oceněni v kategorii malých a středních rodinných firem. Dnes se synem hledáme rovnováhu mezi dalšími výzvami a možnostmi, nápady a čísly, strategií a vnímáním.

O největší (nebo nejzajímavější) instalaci

Kdybych měla odpovědět, co považuji za nejzajímavější instalaci, tak bych ráda řekla, že ta, která teprve na mě čeká. Zhmotňovat nápady a tvořit něco nového je vlastně vnitřní potřebou, která mě láká a dává pak zapomenout na všechny ty starosti s tím spojené. Ještě vloni mě nenapadlo, jak krásná by mohla být Sisi a její příběh vyprávěný světly… Samozřejmě zajímavé jsou všechny výjimečné instalace silné příběhem, ale srdcem mě naplňuje ta doma, kdy v přímém přenosu před celým národem musí vše klapnout. Navždy ponesu v paměti ten krásný okamžik zasněženého Staroměstského náměstí a společné odpočítávání. Patos chvíle, kdy si člověk uvědomí soukolí dějin, časnost i věčnost.

O kreativitě (inspiraci pohádkou apod.)

Jsem založením lyrik a potřeba zkratek a metafor mi zůstala, tak proto jsme nechali světla vyprávět, proto se pokouším očima pohádek přiblížit naše příběhy. Pravidla umělecké tvorby se snažím uplatňovat dál i v naší výrobě, ale i v dalších postupně se rozvíjejících činnostech. Naše výrobky se svým ztvárněním přibližují umění. Naše světelné výstavy stejně jako výzdoba mají schopnost nejen osvětlovat, ale i vyprávět.

O vztahu k ekologii

Bez technologické inovace dnes nelze rozvíjet téměř žádný obor lidské činnosti, ale forma obsah nenahradí. Technologie nám pomáhají být ohleduplní k životnímu prostředí a také zefektivňovat procesy ve firmě. Na druhou stranu se setkávám ve veřejném prostoru s jistým pokrytectvím, ať už jde o světelný smog, energetickou úspornost a celkově vztah k životnímu prostředí. Často postupujeme eklekticky, nekomplexně a někdy tzv. „korektně“, aniž bychom sledovali skutečnou ohleduplnost. Jsem přesvědčena, že vztah k přírodě je v zásadě metafyzický.

O krizi (pokud někdy nastala) nebo komplikace

V podnikání je důležitá schopnost se rozhodnout a převzít za svoje rozhodnutí odpovědnost. Ano, jako v životě. Ale zodpovědnost za druhé nedovoluje váhat, vyžaduje ochotu přijmout nejistotu za rozhodnutí, která třeba nemusí být správná, ale je nezbytné je udělat. Tak přijímám i krize, jsou příležitostí. Dnes skutečně za mnohé z nich ve svém životě děkuji. Možná bych bez nich uvažovala jinak o světě, životě. Tak vnímám i důsledky covidové a energetické krize.

O konkurenci

Přiznám se, že mě těšilo, když jsme vystavovali na mezinárodním veletrhu, a zaujali jsme vedle nadnárodních hráčů právě jistou poetikou. Já osobně potkávám mnoho báječných lidí u nás a myslím, že právě jistá tvořivost různého původu je pro nás Čechy příslovečná. Nemáme takovou podporu, jakou mají naši konkurenti ve světě, třeba v podobě dotací na rozvoj technologií, ale možná právě proto se nám snad daří zaujmout. Čím více rozsvěcujeme světelné výstavy po Evropě, setkávám se s jiným přijetím. Vděčností, často i hrdostí, podporou měst…

O dalších cílech

A to ve mně probouzí další sny, ale na druhou stranu si uvědomuji, že s kreativitou je třeba měnit i model podnikání, v současné době procházíme trochu bolestným růstem a jeho důsledky. Ale stále více si potvrzuji, že vše je na rozhodnutí, respektive jako v životě vše je jen na nás.

O relaxu (nebo jiných aktivitách, které vás naplňují)

Paradoxně odpočívám nejraději aktivně a sportem, ač jeden ze zásadních omylů, že po odchodu ze školy budu mít konečně čas na všechny zájmy, mi opravdu nedovoluje příliš velké naplnění. Ráda plavu, jak jen to jde, jezdím na motorce HD, lyžuji, jezdím na kole, miluji koncerty a divadlo, ráda čtu, studuji dále, píšu, občas vytáhnu kytaru, kterou jsem kdysi studovala, a samozřejmě ráda trávím čas s rodinou. Každý den, protože moc nerozlišuji dny, se snažím, aby byl z nějakého drobného důvodu pro mě svátkem.

O vánoční výzdobě u vás doma

Vždy jsem milovala Vánoce se všemi tradicemi, dnes mám radost, když rozsvítíme vše, kde na nás čekají, a pak tak trochu pozoruji, že přichází i ke mně. Ale přes to vše, když rozsvítíme Staroměstské náměstí a rozjedou se pražské tramvaje, snesu z půdy svícny za okna a pomalu se rozhlédnu, jaké máme vlastně letos novinky. Mám ráda minimalistickou výzdobu, hru různých materiálů a neotřelé kombinace. Dnes už také upřednostňuji bezúklidovou výzdobu, ale vůně jehličí nesmí chybět. Nejcennější stále více však jsou pro mě setkání, ať už naše pracovní, s přáteli a rodinou. Chvíle, kdy si to skutečné světlo v odlesku světel můžeme dát.