Odpovědi na otázky magazínu SUITE, říjen 2025.
Vyprávíte příběhy světel, jak světlo utvářelo váš příběh?
Světlo je asi mým osudem, léta jsem vyprávěla studentům o Platonově podobenství a potřebu rozšiřovat světlo si nesu dodnes. Mám velké štěstí, že mohu využít světla jako média k šíření radosti a snad i poučení v podobě našich světelných výstav a výzdob. Je krásná svěřená odpovědnost prostřednictvím světla sdělit každoročně příběh našeho vánočního stromu v srdci jednoho z nejkrásnějších měst na Staroměstském náměstí. Stejně tak mě těší vidět rozverně vánočně oblečené tramvaje, které přispívají k příjemné předvánoční atmosféře našeho hlavního města. Dnes i díky moderním technologiím objevujeme další dimenze světla a věříme, že možná otevřeme další pomyslné dveře nových příběhů. Svou potřebu rozšiřovat vzdělání mám dnes příležitost šířit ve veřejném prostoru.
Dnes působíte v 11 zemích a rozsvěcujete přibližně 22 výstav v Evropě, na které projekty či výstavy jste zvláště hrdá?
Na všechny, opravdu je velmi těžké vybrat, je to jako s dětmi. Všechny mají svůj příběh, prostředí, záměr a po vloženém úsilí si ke každé člověk najde cestu. Ale samozřejmě mě těší zdařilá výzdoba měst i obchodních center, a stále více v té cestě se světlem se přibližujeme k záměru určité stylistické čistoty, kvalitnější výrobě a stále většímu přesahu z produktu průmyslového designu do umění. Letošní výstava o Evropě, inspirovaná řeckými bájemi, vypráví příběh od starověkého Řecka po současnost představovanou architektonickými dominantami Evropy. Chceme přinést všem větší poznání cestou po Evropě o společných hodnotách. Zároveň tento vzkaz bychom chtěli předat i v dalších městech a místech Evropy. Opravdu nevšední příběh vyprávíme v zámku Gödöllő, kde ráda pobývala císařovna Sisi. Rozšíření příběhu navazuje na velmi úspěšnou výstavu v loňském roce. Zajímavými novinkami je náš vstup do Chorvatska a Švýcarska. Podmanivá atmosféra hradu Trakošćan vybízí ke krásnému ztvárnění; jako většina dalších míst od Slovenska k Francii či Chorvatska k Irsku.
Když pořádáte výstavy napříč v různých zemích Evropy, nenarážíte na kulturní odlišnosti či rozdílné vnímání?
Samozřejmě existují odlišné vzorce či paradigmata jako v každém oboru napříč Evropou. Na druhou stranu mám zkušenost, že lidé obecně jsou v mnohem větší míře schopni ocenit krásu, než máme v povědomí. Náš styl pro určitou jednoduchost, hravost a obsažnost je poměrně vyhledáván, a to nás těší a mě povzbuzuje v zamýšleném směrování. Nebát se prohlubovat náš záměr a zůstat původní. Jako v jiných oborech je důležité tvořit kompetentně s ohledem na funkci a s respektem k prostředí a přírodě, estetický cit využívat kultivovaným ztvárněním.
Kde čerpáte inspiraci pro své nápady a jak odpočíváte vzhledem k dalším aktivitám, jako je třeba tvorba podcastů a moderování?
Inspirací je život sám, svým založením jsem lyrik a od dětství mám potřebu něco psát, vymýšlet, tvořit. Když práce baví, přestává být povinností a stává se radostí. Mám ráda lidi a vyhledávám zajímavé osobnosti z veřejného života do svého podcastu V dobrém světle, protože proti duchu běžných zpráv jsem přesvědčena, že vnímat život a svět v „dobrém světle“ není slabost. Žiju dost společensky, navštěvuji Prague business club, příležitostně moderuji a ráda obecně pořádám kulturní akce. Nejezdím moc na dovolené, stačí mi pravidelné plavání, lyžování a mám ráda jízdu na svém moto HD. Vychutnávám si i vzácné chvíle s rodinou či přáteli.
Máte tedy ještě nějaký nesplněný sen?
Jsem vděčná za vše, co život přináší, a dnes i připravena otevřít pomyslné další dveře, za kterými budou možná další, ale člověk by měl mít odvahu vejít. Nikdy neví, ve kterých čeká příležitost. Ke všemu je také třeba láska a vášeň, tak člověka popohání, a tak řečeno s jistou nadsázkou, ještě bych ráda rozsvítila New York či vstoupila na další kontinenty.